Už brzo

2. října 2012 v 14:12 | Michelle |  Soutěže
Autor: Verča
Název: Už brzo (fanfiction)


Ženský výkřik prořízl ticho. Zabodával se hluboko do mých uší a můj tep se zdvojnásobil.
"Nic se neděje," uklidňovala jsem se a zrychlila svůj krok. Klapání mých parádních lodiček zesílilo. V tu chvíli jsem se za svou touhu vypadat vždy perfektně proklínala.
"Bože, pomoz mi," drtila jsem zuby o sebe a zarývala si nehty do dlaně. Na protějším chodníku se ze stínu vyloupla temná postava a mně úplně vyschlo v krku.
Snažila jsem si namluvit, že se mi to jen zdálo. Ale stín se pohyboval. Blížil se. Strnula jsem na místě, jako bych vrostla do země. Do odhalených paží se mi zakousl chlad jako hladový pes. Strach mi sevřel útroby do mrazivého krunýře, nemohla jsem se pořádně nadechnout.
Navlhčila jsem si rty jazykem, abych byla v případě nouze připravena křičet. Nohy se mi daly do pohybu, aniž bych k tomu dala příkaz. Rozechvěle jsem se objala pažemi.
V nastalém tichu okolní zvuky nabíraly na intenzitě. Slyšela jsem tiché našlapování malých zvířat, zaševelení větru v korunách stromů…
Vrznutí kožené podrážky o asfalt rozhodně nepatřilo mým botám. Zoufale jsem po okolí pátrala po nějaké civilizaci, ale marně. Zůstat v práci déle než je nutné, by udělal jen úplný hlupák. Nebo někdo, na koho doma nikdo nečeká. Já jsem plnila oba příklady.
Cítila jsem za sebou něčí přítomnost. Možná to byl můj šestý smysl, nebo moje paranoidní představivost, ale jasně jsem za mými zády vnímala nějaký pohyb.
Když mi k uším dolehl tichý povzdech, bylo mi to jasné: Dneska umřu. Snažila jsem se ty myšlenky potlačit, být optimista… Možná je to nějaký zloděj, vezme si kabelku a uteče… Nebo se jen někdo ztratil a nemůže trefit do centra… Anebo je to vrah, násilník, který se obzvlášť vyžívá v ubližování mladým pannám…
Zachvěla jsem se. Ty detektivky, které si čtu v práci v pauze na oběd, mi vážně lezou na mozek. Přidala jsem do kroku. Na jehlových podpatcích to šlo těžce, nebyla jsem v tom tak zběhlá. Dech se mi zkracoval, už jsem skoro běžela. Rosolovité nohy mě ale zradily, upadla jsem. S heknutím jsem si sedřela kůži na dlaních. Zoufale jsem se snažila vyškrábat na nohy, slyšela jsem ho za sebou. Cítila jsem slzy, které se mi nedobrovolně rozutekly po tvářích. Už jsem to nedokázala. S ukňouraným fňuknutím jsem se chytnula za bok. V hlavě mi hučelo, neslyšela jsem nic víc než můj zrychlený dech. A pak mě zezadu za vlasy chytnuly ruce. Neměla jsem cílu křičet. Na krku mě zastudily něčí rty. Kůží mi projely dva ostré nože.
A pak jsem se probudila. Zděšeně jsem lapala po dechu jako kapr na suchu a tápala kolem sebe. Několik vteřin mi trvalo se zorientovat. Byla jsem u sebe v pokoji, ležela jsem vykoupaná ve vlastní šťávě v mojí posteli. Se zasténáním jsem se opatrně zvedla. Prošla jsem kolem okna, bezmyšlenkovitě odehnala vránu sedící na mém parapetu a pak šla zchladit poušť v mých ústech.
Nápisu Už brzo na oroseném skle okna jsem si vůbec nevšimla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | 2. října 2012 v 14:43 | Reagovat

Hlasovat pro sebe samu se může? :D :)

2 Mariam Mariam | Web | 2. října 2012 v 14:47 | Reagovat

Verča nesklamala :) Páčilo sa mi to, len som mala problém sa trošku zorientovať v tom, či kráča, alebo stojí. Zdalo sa mi, že sa to nejak striedalo: zastala, pohla sa, nastalo ticho (napriek lodičkám?), zrýchlila... Ale inak sa mi to páčilo (bodaj by nie, kto ma pozná, vie, že som na toto trochu zaťažená :D).

3 Michelle Michelle | E-mail | Web | 2. října 2012 v 14:54 | Reagovat

[1]: Hlasovat sama pro sebe můžeš, nejsem schopná ohlídat, zda jste to neudělali bez mého souhlasu :-)

4 Kate Kate | 2. října 2012 v 16:43 | Reagovat

Na povídce se mi líbí to, jak autorka vystihuje pocity hlavní postavy :)

5 Mili Mili | 2. října 2012 v 17:10 | Reagovat

Moc se mi líbily myšlenkové pochody postavy a i když tam nebyla žádná přímá řeč, rozhodně bych to hodnotila kladně :)

6 šunkič šunkič | Web | 2. října 2012 v 18:53 | Reagovat

Sice jsem se zařekla, že si přečtu všechny povídky až o víkendu... ale co, tohle je důležitější než škola nebo maturita! :D
Ty víš, co si myslím o takhle krátkých povídkách :D
Úvod byl ale naprosto dech beroucí, hrozně, hrozně se mi líbil! Mělo to spád, emoce, atmosféru, detailní ale ne nudný, prostě... ten se ti fakt povedl ;) Pak mě trochu "mrzelo", že jsem absolutně neměla přehled, kdo je hlavní postava (až v posledním odstavci). Já bych z toho vůbec nedělala ff, možná je to tím, že poslední dobou fandím víc vlastním povídkám (teda NE SVÝM vlastním, ale jako originálním, chápete :D), ale možná mi to k tomu prostě nesedí. Každopádně to jediný mi na povídce "vadilo" (jaký je nižší stupeň od slova vadit, sakra?! :D). A ten jeden překlep! :D Jinak tvůj způsob vyjadřování a takový ty podstatný věci jsou opět prvotřídní :)

7 šunkič šunkič | 2. října 2012 v 19:00 | Reagovat

Jo, ještě mám dotaz (k Michelle), jak je to s propagandou? Jestli na svých blozích můžeme/nemůžeme házet odkazy na soutěžní povídky a tak, já že někdo by pak mohl být v nevýhodě, když blog nemá, nebo... prostě se radši ptám :)

8 Michelle Michelle | E-mail | Web | 2. října 2012 v 19:15 | Reagovat

[7]: Myslím, že je to opět věc, kterou se svým časem nebudu schopná uhlídat. Fakt nemám čas na to kontrolovat vaše weby, jestli náhodou nemáte článek o povídce, která je soutěžní. Jsou i taková esa, která o hlasy píšou na úplně cizí blogy nebo na emaily svých kamarádů, což je věc, kterou teprv nemůžu kontrolovat a je to poměrně srovnatelné. Takže ano, klidně svoji povídku propagujte. Bylo by ovšem vhodné, kdybyste je na svém blogu nezveřejňovali.

9 šunkič šunkič | 2. října 2012 v 19:26 | Reagovat

Ok, beru na vědomí. Díky :)

10 Tereza Tereza | 2. října 2012 v 21:46 | Reagovat

Povídka se mi moc líbila. Úplně úžasně byly popsané emoce hl. hrdinky, a to já prostě miluji v povídkách. No, ale trochu jsem se ztrácela v ději, co postava dělá (jestli stojí, běží atd.., a taky jsem nevěděla kdo je hl. postava). Ale to jsem detaily :)

11 hplovehp hplovehp | Web | 2. října 2012 v 21:56 | Reagovat

Velmi se mi líbilo to přirovnání s chladem. Určitě plusový bod. Začátek měl spád -další velké plus.
Konec mě zastihl naprosto nepřipravenou. Čtu si, čtu si, hltám děj, čekám, že se dozvím, o kom vlastěn čtu a ono to najednou skončí. :D Každopádně je to dost dobrá povídka. ;)

12 Lili Lili | 3. října 2012 v 15:07 | Reagovat

Souhlasím, že některá přirovnání byla super. Taky se mi líbila poslední věta. Napětí rozhodně nechybělo, jen mi přišlo, že se dalo očekávat rozuzlení. To je možná ale deformace člověka, co přečetl příliš mnoho povídek :)

13 Lenis Lenis | 5. října 2012 v 19:52 | Reagovat

Dala jsem 9.. :)) Je to moc pěkný :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama