My kidnapper 5

8. dubna 2011 v 12:00 | Michelle |  Long tales
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Damon/Elena
Zařazení do děje: Nepříliš důležité. První série. Elena unesena. Kdo ji unesl? Dozvíme se. Hlavním zůstává - PROČ? Zachrání jí někdo? (Psáno z pohledu Eleny)
Komentář autora: Je tu páteční poledne a další díl ;) Jak to jen shrnout... Konečně díl, který se psal dobře :). Myslím, že se bude líbit (alespoň v to moc moc moc doufám xD). KOMENTUJTE :)


První, co jsem spatřila, byla poměrně široká, prosvětlená chodba, dlouhá kolem sedmi metrů. A na konci jsem je uviděla. Světlo na konci tunelu. Záře, která mé oči přitahovala jako magnet. Vchodové dveře.
Nepatrně jsem se naklonila dopředu. Svoboda na dosah ruky. Už abych byla venku. Vykročila jsem pravou nohou a při druhém váhavém kroku jsem se bezděčně pootočila.
"Áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!" zakřičela jsem. Možná by příhodnější vyjádření bylo - zaječela. Až ušní bubínky zaléhaly.
Abyste pochopili, Damon stál jen pár centimetrů za mnou. S pozdviženým obočím, ironicky pokřivenými rty a no… Jenom v černých boxerkách. Skoro bolestivě jsem třeštila oči a lapala po dechu. Zoufale jsem se pokoušela vrátit čas zpátky.
Těžko se tomu věří. Nešlo to.
Zničeně jsem se nahrbila a sklopila oči k podlaze.
"Eleno, Eleno, co jsem říkal?"
Zastyděla jsem se sama před sebou. Samozřejmě, že nespal. Jen mě zkoušel, pokoušel, podporoval ve falešných nadějích. A promenádoval se přede mnou skoro … úplně … nahý.
"Nepamatuješ si?" přistoupil ke mně o něco blíž a založil paže na hrudi.
"Já," pípla jsem nesměle, "hledala jsem kuchyň, chtěla jsem se napít." Snaha se cení, ne?
"Říkal jsem, neprovokuj," tyčil se nad mou shrbenou postavou, "nebo," sevřel prsty mou bradu, "si tě vezmu."
Chvíli před tím jsem se bezmocně pokoušela popadnout dech, v onen moment jsem se zalkla a zůstala nehnutě zírat. Zasekly se mé myšlenky, ztratila jsem dech, pravděpodobně i srdce přestalo tlouct.
To přece nemůže udělat. Nemůže mě … znásilnit. Pro Boha, co se to jen děje?
Chňapl mě za paži a odtáhl zpět do ložnice.
A srdce se zase rozběhlo. Bušilo mi do hrudníku, krev tepala ve spáncích.
Zády jsem dopadla na měkkou postel a překvapivě duchapřítomně jsem začala couvat.
Zachytl mě. Strhl pod sebe.
Němě jsem otevřela ústa k výkřiku a z očí vystříkly slzy. Damone… Vyděšeně jsem pozorovala, jak mi trhá hezkou halenku. Ležela jsem před ním, obnažená, poražená, zhrzená, zhnusená a … vzrušená.
Tak strašně jsem ho v ten okamžik nenáviděla. Choval se hrubě a bezcitně, ničil mě a mě to přesto vzrušovalo. Každý dotek jeho prstů na mé kůži jiskřil, každé nekompromisní sevření pronikalo hluboko do mých kostí. A když se poprvé sklonil, aby si tvrdě vynutil polibek, přistoupila jsem na jeho hru.
Potřebuje mě živou, takže mě nezabije. A ta hrubost mi vyhovuje. Nic v životě není jen tak zadarmo, upíre.
Sotva se dotkl mých úst, kousla jsem ho do rtu. Zavrčel a vycenil na mě svoje dlouhé ostré špičáky. Odklonil mou hlavu na stranu a sklonil se k mému krku. Zběsile vyhledal mou horce tepající žílu a zabořil do ní zuby. Zasténala jsem a ani v nejmenším nepřiznala příjemné pocity, které se mi rozlily po těle. Odtrhla jsem mu hlavu od svého hrdla a sehrála další pokus o útěk.
Přirozeně jsem se daleko nedostala. Levou rukou mi vtiskl obě zápěstí do matrace a pravačkou odstranil mé přebývající kalhoty. Zazmítala jsem se v jeho sevření a několikrát ho kopla. Nejspíš to ani necítil.
"Nepřehrávej, divoško," vydechl mi horce do ucha, když se naše téměř nahá těla setkala. "Toužíš po mně a ani se nebráníš pořádně," zasmál se potemněle a olízl mi pramínek krve, který stékal z čerstvé rány. Prohnula jsem se v páteři, po které mi proběhlo mohutné zamražení.
Jak to může poznat, hajzl zpropadenej.
Varovně se na mě zadíval a podruhé zaútočil na mé rty. Vklínil mi koleno mezi stehna a roztáhl mi nohy od sebe. Zaklínili jsme se do sebe tak dokonale jako dva sousedící dílky puzzle.
Čas se zdeformoval. Zpomalil. Nebo jsme možná zpomalili my dva. Odpadlo nutné násilí a hrubost a zůstala čirá touha a vášeň.
Jak já tě nenávidím…
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mirka Mirka | 8. dubna 2011 v 13:38 | Reagovat

Wow

2 delenafans delenafans | 8. dubna 2011 v 15:03 | Reagovat

Vau Vau Vau!! Proste SUPR!! :DD

3 Chi-chi Chi-chi | 8. dubna 2011 v 17:09 | Reagovat

Dobrej novej design... :) A ten příběh je fakt hustej... Máš fakt dobrej talent... :) Využij ho... :)

4 Kaczi Kaczi | E-mail | Web | 8. dubna 2011 v 18:27 | Reagovat

Ha! V první řadě: Úžasnej design!!
V druhý řadě: Co to má bejt?! Chceš mě zabít?! Jsi bezcitná potvora!! :D Umřu na nedostatek tvejch povídek! Do zejtřka prostě nemam šanci přežít! Moje reakce na tenhle díl? *ááááááááááááááááááááááááááách*

5 Mary Angel :-) Mary Angel :-) | 8. dubna 2011 v 18:49 | Reagovat

si najuzasnejsia pisatelka na svete ... tvoje dialogy nemaju chybu - a ... ten dej aaaaaaaaaaaaaaa... beznadejne mam diagnozovanu zavislost na tejto poviedke

6 Kath Kath | 8. dubna 2011 v 19:13 | Reagovat

wooooooooooow!! bomba!! fakt dokonalej pribeh!!! pises uzasne!!

7 Domí Domí | 8. dubna 2011 v 20:39 | Reagovat

Už chapem preco sa ti to dobre pisalo. Ale este lepsie sa to cíta :DDDD

8 Michelle Michelle | Web | 9. dubna 2011 v 13:33 | Reagovat

Děkuji, děkuji, děkuji :D Příběh se začíná rozvíjet a zamotávat... Uvidíme, jak dopadne ;) xD

9 Elča Elča | 1. května 2011 v 22:09 | Reagovat

Tohle je ten nejlepší díl ze všech povídek co tu máš..=D..miluju když se tam odehrává přesně tohle..=D..prosím napiš ještě takovouhle jednorázovku..=)

10 monika monika | 17. května 2011 v 5:06 | Reagovat

wow ty máš teda predstavivosť :D a vdaka tebe aj my ostatní :D:D uuužasné to bolo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama