We've met yet you just don't remember

18. března 2011 v 14:07 | Michelle |  Short tales
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Damon/Elena
Zařazení do děje: Přede vším, co jsme viděli v seriálu. Co když se Damon a Elena poznali o něco dřív, než jsme si dosud mysleli? Škoda, že si to Elena nemůže pamatovat. ;)
Komentář autora: Chtěla jsem pokračovat v úplně jiné povídce, ale něco mi říkalo, že ten blikající kurzor na obrazovce si ode mně něco žádá :). A takhle to dopadlo... :D


Unaveně si prohrábla dlouhé tmavé prameny. Ještě že už se ten hloupý den blížil ke konci. Všichni se jí neustále vyptávali, jak se cítí a jestli nepotřebuje s ničím pomoct. Byla si ovšem jistá, že to většina z nich nemyslela upřímně, snad kromě Bonnie. Caroline se ani nepokoušela o důkladné zfalšování úsměvu, když s ní mluvila. Život je pes, povzdechla si a vyšla ze školních dveří.
Periferním viděním zahlédla tmavou postavu, zaručeně mužskou. A nebyla by to ona, Elena Gilbertová, aby se neohlédla a důkladně si toho někoho opačného pohlaví neprohlédla. Narovnala se a s lehkým úsměvem na něj stočila svůj zrak. Vzápětí měla co dělat, aby nezůstala koukat s otevřenou pusou. Takovým chlapům se říká kus. A to kus opravdu byl.
Lehce zvlněné černé vlasy rámovaly jeho dokonalý obličej. Obličej manekýna. Tmavé oči s tajemným leskem odpoutávaly pozornost od rovného nosu. Plné přitažlivé rty se kroutily ve slabém úsměšku. Středně vysoké, svalnaté tělo skrývalo černé oblečení. Černé triko, černá kožená bunda, černé rifle a černé boty. A celý ten perfektní zjev, onen vysněný idol dívčích srdcí ji pozoroval dravčím pohledem.
Srdce jí dvakrát silně uhodilo do žeber. Nebezpečný muž, pomyslela si, z osobního hlediska. Olízla si rty. Bezděčně, neúmyslně, ale hned když si to uvědomila, zalitovala. Musí se začít ovládat. Vykročila k němu ještě před tím, než nad tím vůbec začala uvažovat.
"Ahoj," usmála se zářivě a trochu zaklonila hlavu, z dálky se zdál o něco menší, než byl ve skutečnosti. "Čekáš na někoho?" Ta věta z ní vypadla naprosto nečekaně, původně ho chtěla pozdravit a seznámit se, ale teď před ním stála naprosto ochromená.
"Už ne," naklonil hlavu na stranu a pozorně si ji prohlédl.
"Jsem Elena Gilbertová," natáhla k němu svou pravou dlaň. Přijal ji a kývl, že rozumí.
"Já vím," zašklebil se rozpustile a na malou chvíli vypadal mladší, než ho odhadovala. Rozhodně už se ale po světě pohyboval déle než ona, snadno se mu to dalo přečíst v očích. "Damon Salvatore," představil se a přejel jí palcem lehce po hřbetu ruky. "Projdeme se?" vyslovil lehce a ona zhypnotizovaně zírala do jeho očí, které se na chvíli podivně zablýskly.
Na ničem nezáleželo. Únava z ní opadla jako zázrakem a ona nadšeně zopakovala: "Projdeme se."
Položil jí dlaň do spodní části zad a nasměroval k stříbrnému sportovnímu autu.
"Možná se raději projedeme," pohlédl jí upřeně do očí.
Elena opět moudře přikývla a nadšeně nastoupila do kabrioletu. Když se rozjeli, vysoko nad rychlostní limit, vítr jí cuchal vlasy. Damon prohodil pár vtípků a ona se blaženě vyhřívala v jeho přízni. Ten kluk byl úžasný. Vtipný, hezký, starší, sexy, nejspíš pořádně prachatý a dokonale přesvědčivý.
Vzal ji do nějakého hotelu, asi dvacet kilometrů za Mystic Falls. Nepřemýšlela nad skutečností, že se právě žene do pokoje s mužem, kterého zná sotva hodinu. Vkročila dovnitř a slyšela tiché klapnutí dveří. Otočila se na něj s vyčkávavým výrazem a zaradovala se, když se k ní to bezvadné tělo přiblížilo.
"Chceš mě políbit," konstatoval a se sebevědomým pohledem se k ní sklonil, aby ji usnadnil práci.
"Chci tě políbit," broukla potěšeně, popadla ho oběma rukama za týl a přitáhla si jeho hlavu ke své. A bylo to přesně takové, jak si představovala. Jeho horká ústa se tvrdě a sžíravě přisála na její. Poddala se docela těm rtům i té chvíli, kdy tělo a krev na celé čáře vítězily nad rozumem. Hrudí jí prolétl bolestivý plamen.
Damon ji strhl na prostornou postel a přetáhl jí svetr přes hlavu zároveň s tričkem. Připadalo jí, že je nezvykle rychlý, ale připisovala to svému omámenému stavu. Opět si stáhla jeho rty ke svým a nechala se žhavě políbit. Poslepu mu stahovala bundu z ramen a pokoušela se dostat pod jeho triko. Nebyla si moc jistá, jestli se jí to povedlo, protože hned v dalším okamžiku se propadla do bezedné hlubiny vášně. Stala se z ní vláčná hadrová panenka. Na jeho doteky zvládala odpovídat jen tlumeným sténáním a prohýbáním se v zádech. Všechno v jejím okolí pomalu ztrácelo obrysy a ona se hebce zamotala do jemných vláken touhy.
***
"Eleno?"
"Ano?" protáhla se nahá beze studu v rozházené posteli.
Sklonil se nad ní a zahleděl se jí do hnědých duhovek. "Neznáš mě. Nevíš, jak se jmenuji. Nikdy jsi mě neviděla. Zdržela ses ve škole."
Pečlivě odříkala jeho vlastní slova a na chvíli ztratila vědomí.
Zamrkala a vkročila do domu. "Jenno! Jeremy! Jsem doma," zavolala a energicky vkročila do kuchyně. Cítila se zvláštně utahaná. Pravý čas něco posvačit, poznamenala v duchu a začala se prohrabovat ledničkou.
Nakonec to nebyl tak špatný den. Škoda, že si ani za nic nemohla vzpomenout, co ji tak zvedlo náladu.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Chi-chi Chi-chi | 18. března 2011 v 16:40 | Reagovat

Tý jo... Super, zatím jsem takovouhle povídku nenašla... Je prostě bestovní... Wow... Nemám slov

2 Michelle Michelle | Web | 18. března 2011 v 16:42 | Reagovat

Díky moc :D Právě pracuju na nepříliš obvyklém páru, Tyler a Caroline :) Je sice poněkud nestandartní, ale já ho miluju :)

3 Punxi Punxi | 18. března 2011 v 18:13 | Reagovat

Wow.. Takovýhle Damon se mi líbí.. Konečně tky jiná nebezpečnější stránka než zaláskovaný arogantí mamlas :D :)
a btw super že píšeš povídku na téma Car a Tyler.. jsou skvělý pár :)

4 Michelle Michelle | Web | 18. března 2011 v 20:49 | Reagovat

Damon je perfektní ve všech směrech, milovala jsem ho od prvního momentu... Jasně, zabíjel lidi, ale kdo by mu nepodlehl? A když začal prokazovat i nějaké city, získal si mě celou xDD Určitě ještě někdy zkusím napsat povídku s Damonovou "využívací" stránkou :) A díky za komentář ;)

5 Punxi Punxi | 18. března 2011 v 21:32 | Reagovat

Tak ani ten hodný Damon není špatný ;D ale být hodný mi k němu moc nesedí.. ikdyž je to hezká představa :D

6 Michelle Michelle | Web | 19. března 2011 v 12:39 | Reagovat

Včera jsem zkoušela opět stvořit bezcitného a zlého Damona :) Nepovedlo se, zase jsem ho nechala být hodným :P :) No, však já přijdu jak na to ;) xD

7 Punxi Punxi | 19. března 2011 v 18:26 | Reagovat

To nevadí.. ;) Já si to ráda přečtu i tak :)

8 Michelle Michelle | Web | 19. března 2011 v 19:03 | Reagovat

tak to jsem ráda, aspoň jeden stálý návštěvník :) no, dobře Chi-Chi se taky nenechá zahanbit :) za jakoukoliv reklamu bych byla moc vděčná :) ale nebudu se vtírat xD

9 Punxi Punxi | 19. března 2011 v 20:58 | Reagovat

No.. reklama.. :DD já ten blog používám jen na to když chci vyzkoušet nějakej design.. nikdo tam nechodí takže to by asi k ničemu nevedlo :D

10 Michelle Michelle | Web | 20. března 2011 v 16:33 | Reagovat

Díky i tak :) Jsem ráda, že sem chodíš a tak aspoň nepříjdou moje povídky úplně nazmar... :) No... Ono sice podle návštěvnosti sem chodí poměrně dost lidí, jen málokdo zanechává komentář :(
Ale budu věřit, že se to zlepší a tenhle blog si nakonec oblíbí víc lidí :)

11 Chi-chi Chi-chi | 21. března 2011 v 17:16 | Reagovat

Já mám radši Damona, kterej je zlej a nakonec je ten dobrák... :) Protože se mění kvůli Eleně... :) A tomu říkám romantika... :) :D

12 Monika Monika | 30. dubna 2011 v 1:34 | Reagovat

krásna poviedka ešte som taku nečítala :) a prepáč, že píšem tak neskoro ale na tvoj blog som sa dostala asi pred 2 dnami a písala si, že chceš aby tu boli komentáre tak dufam, že nevadí,že su také oneskorené :)

13 Barbara Bellamy Barbara Bellamy | 28. května 2011 v 13:13 | Reagovat

Tvá povídka... nemám snad byť jediného slovíčka. Tak napsanou povídku jsem ještě nečetla.
Děj byl vylíčený tak jednoduše, ale přesto si člověk připadá jako když se plaví s proudem.
Nádhera

14 andy andy | 31. května 2011 v 8:03 | Reagovat

Ja sa dnes nedostanem ani na facebook, z teba musia mať v škole radosť, ty asi nebudeš mať problém na maturách s písaným.

15 Nena Nena | 2. července 2011 v 16:23 | Reagovat

aj keď ja mám skôr rada dobrého Damona táto poviedka bola ako inak - úžasnáá

16 Janka Janka | 23. prosince 2012 v 19:14 | Reagovat

Ak ma na Damonovi niečo štve, je to to, že  musí skrývať časti svojho ja :-( Ale inak je to proste super chlap :-D poviedka úžasná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama